ABECEDA BYLIN

Bez černý

Popis: Lidově zvaný bezinky, kozičky, psí bez, smradinky. Jedná se o všeobecně známý keř nebo menší strom dosahující výšky 3 - 5 m hojně rostoucí v lesích, křovinách, na rumištích, pustých místech, v plotech, zahradách a parcích. Dává přednost vlhkým humózním půdám a dobře se mu daří na dusíkem bohatých půdách. Je rozšířen téměř po celé Evropě a Malé Asii až do západní Sibiře. Sbírá se květ se stopkou, plod bez stopky. Doba sběru květen - červen (květ), srpen - září (plod). Obsahuje glykosidy (sambunigrin, rutin), fytoncidy, slizy, třísloviny, silice, plody navíc obsahují vitamin C, B, karoteny, antho- kyanová barviva, org. kyseliny.

Použití: Ve farmacii se používají hlavně květy, které působí snížení horečky a usnadňují pocení. Používají se proto při horečnatých onemocněních z nachlazení, při úporném kašli a angínách nebo jako součást uklidňujích nervových přípravků. Jako léčivá rostlina nemá bez černý v lidovém léčitelství konkurenci. Je osvědčeným lidovým potopudným, močopudným a "krev čistícím" prostředkem. Osvědčuje se taky při migrénách a ischiatických zánětech. Výluhy z květu bezu černého se používají i v kosmetice k omývání uhrovité pleti. Doporučuje se i maska z květu bezu černého, lípy a heřmánku. Plody se užívají v lidovém léčitelství a potravinářském průmyslu (šťávou z bezinek se přibarvují červená vína nebo se přímo zkvašují na bezinkové víno, připravují se z nich marmelády, kompoty a sirupy). Čerstvé plody - bezinky mají mírně projímavý účinek. Stejně jako květy se používají při chorobách z nachazení, jsou osvědčeným potopudným a močopudným prostředkem.

Jitrocel kopinatý

Popis: Lidově zvaný myší ouško, ranocel, celník hojílek, volský jazyk. U nás se vyskytuje hojně na polích, loukách, mezích a u cest, často jako plevel v zahrádkách. Je považován za významnou léčivku už od starověku. Při nevhodném skladování se snadno drobí, vlhne, plesniví a černá. Sbírá se list, doba sběru květen - srpen.

Použití: Ve středověku sloužil jako prostředek zastavující krvácení, krev čistící, rány hojící a horečku tišící. V současné době slouží především jako prostředek proti kašli. Má široký rozsah účinnosti, protože chrání sliznice, mírní dráždění ke kašli, rozpouští hleny, brzdí rozmnožování bakterií a působí protizánětlivě. Je vhodný při vleklém zánětu průdušek, astmatu a dalších chorobách dýchacích cest, někdy i při poruchách trávení provázených zácpou. Často se zpracovává na přírodní sirup proti kašli.

Máta peprná

Popis: Vytrvalá bylina dorůstající do výšky 30 až 50 cm s dřevnatým oddenkem. Lodyha je větvená, přímá, čtyřhranná, chlupatá.řapíkaté, křižmostojné listy jsou vějčitě kopinaté, ostře pilovité, špičaté a olysalé. Květy sestavené do lichopřeslenů, nahloučených na konci stonků, mají nálevkovitou, čtyřcípou bledě nachovou korunu. Plody zpravidla nevytváří a rozmnožuje se vegetativně. Celá rostlina bývá fialově naběhlá. Máta peprná je kříženec máty vodní a klasnaté, známý pouze z kultur.

Použití: Máta peprná má v léčitelství široké uplatnění, obsahuje silice (0,5–4%, bežně 0,8–1,2 %, mentofuran, menton, mentol), flavonoidy, třísloviny, organické kyseliny a triterpeny. Droga se vnitřně užívá při poruchách trávícího traktu (nadýmání, křeče, koliky), povzbuzuje chuť k jídlu, ovlivňuje tvorbu a vylučování žluče, utlumuje bolesti hlavy, migrénu, příznivě působí při léčbě horních cesty dýchacích. Snižuje krevní tlak.

Kopřiva dvoudommá

Popis: Kopřiva je vytrvalá, až 2 metry vysoká, dvoudomá bylina. Celá rostlina je pokryta žahavými chlupy. Lodyha kopřivy je přímá, čtyřhranná, obvykle chlupatá, jen zřídkakdy lysá. Listy na lodyze jsou vstřícné a řapíkaté. Čepel listu je vejčitá a dlouze zašpičatělá, její okraj je pilovitý. Na líci jsou listy tmavě zelené. Jsou chlupaté obvykle velkým množstvím žahavých chlupů. V úžlabí horních listů vyrůstají jednopohlavná květenství. Samčí květenství jsou přímá a latovitá. Samičí jsou kratší, klasovitá až hroznovitá. Samčí i samičí květy jsou drobné, zelené až zelenohnědé. Kopřiva kvete od června do září.

Mezi účinné látky obsažené v kopřivě patří kyselina křemičitá, kyselina mravenčí, histamin, acetylcholin, serotonin, sloučeniny vápníku, draslíku, železa a sodíku,* sirné látky, kyselina pantotenová, *vitamíny a další látky. Kopřiva obsahuje také značné množství chlorofylu.

Použití: Vnitřně se kopřiva užívá ve formě nálevu – čaje. Sušená kopřivová nať a listy jsou součástí řady čajových směsí, například metabolických, protirevmatických, hemoroidálních, expektoračních či diuretických. Kopřivový čaj podporuje celkový metabolismus organismu. Čaje je vhodné pít při dlouhodobých chorobách, při poruchách výživy, ke zvýšení regenerace tkání, jelikož působí povzbudivě a tonizačně nejen na metabolismus, ale i na fyziologické funkce organismu. Kopřiva působí močopudně a antisepticky, proto je vhodná na záněty močových cest, při zvýšené tvorbě kyseliny močové a při tvorbě močových kamenů. Také zastavuje krvácení a snižuje hladinu krevního cukru. Je možné použít kopřivu jako pomocný prostředek při zánětech horních cest dýchacích.

Kopřiva je velmi oblíbená v lidovém léčitelství. Lidově se využívá na trávicí obtíže, jako podpůrný přípravek při léčbě diabetu či k léčbě chudokrevnosti. Lidové léčitelství také doporučuje šlehat staršími čerstvými kopřivami revmatické klouby.





REGIONÁLNÍ ZNAČKA:


RYCHLÝ KONTAKT:


UŽITEČNÉ ODKAZY: